Vědecký ředitel Centra nanotechnologií a vedoucí Materials-Envi Lab
Působiště
VŠB – Technická univerzita Ostrava
Obor
Chemie, nanotechnologie, materiálové vědy
Profesor Radek Zbořil je vědcem velkých vizí. V minulosti rozpoznal potenciál a nanotechnologií a zaměřil se na vývoj nízkodimenzionálních nanomateriálů s aplikacemi v medicíně, energetice a ochraně životního prostředí. Svou badatelskou dráhu průkopnicky posunul až k atomárnímu inženýrství, které dovoluje řídit vlastnosti materiálů na úrovni jednotlivých atomů. Za klíčové ve vědě považuje přetavení objevných výsledků do praxe – je původcem řady evropských patentů a licencovaných technologií, které se používají například při čištění odpadních vod, potravinářství nebo medicíně.
Na VŠB-TUO vybudoval i díky projektu REFRESH mimořádně silný mezinárodní tým vědců v rámci živé laboratoře Materials-Envi Lab.
„Špičkový interdisciplinární výzkum potřebuje silné lídry, skvělé nápady, moderní infrastrukturu a týmovou spolupráci. To vše jsem díky podpoře vedení univerzity i MSK našel a velmi si toho vážím. Jsem přesvědčený, že nové materiály, které navrhujeme s využitím moderních superpočítačů a vyrábíme s atomární přesností naleznou uplatnění v medicíně, energetice nebo environmentálních technologiích a pomohou zlepšit kvalitu života obyvatel nejen v MSK.“
Dopad
Jeho práce představuje významný přínos k vývoji nových materiálů a technologií s širokým uplatněním v různých oblastech vědy a průmyslu. Mezi jeho hlavní úspěchy patří například vývoj nejtenčího izolantu na světě na bázi fluorografenu, organických nekovových magnetů, jednorozměrných nekovových vodičů nebo první dvourozměrné karboxylové kyseliny. Jeho tým rovněž přispěl k vývoji nových antimikrobiálních materiálů včetně tzv. atomárních antibiotik, které účinně ničí i vysoce rezistentní bakterie. Vyvinul také novou generaci heterogenních katalyzátorů, které mohou nahradit drahé vzácné kovy a změnit přístupy v současné organické chemii. Vedl výzkum zaměřený na přípravu nových typů zařízení pro ukládání energie (tzv. superkondenzátorů), které v mnoha ohledech překonávají limity stávajících lithiových iontových baterií. Zbořilův tým stál také u vývoje technologie výroby nanočástic nulamocného železa, které byly použity pro čištění podzemních vod na řadě lokalit v Evropě i ve světě.